Jak se stát programátorem, průvodce pro začátečníky

Jsem student/ka vysoké školy. Chodím do zaměstnání. Jsem na mateřské dovolené. Jak se mohu stát programátorem/kou?

Můžeš začít tím, že se naučíš trochu kódovat. Možností je celá řada. Studium vysoké školy s IT zaměřením už naštěstí není podmínkou úspěchu a většina firem ti dá práci i bez vysokoškolského diplomu.

Pokud nemůžeš nebo nechceš strávit pět let svého života na univerzitě, zvaž studium na vlastní pěst, on-line kurzy nebo intenzivní programátorský bootcamp. Každá z těchto možností má samozřejmě své výhody i nevýhody, ale při správném odhodlání a disciplíně ti rychle umožní osvojit si dovednosti, které potřebuješ k tomu, abys mohl/a začít co nejdříve pracovat jako juniorní vývojář. Co znamená „co nejdříve“? To záleží na tobě. Pokud se rozhodneš přihlásit se do bootcampu, budeš se z titulu juniorního vývojáře těšit již po 2 měsících studia.

Co přesně je programování? Co se naučit? A jak by mohla vypadat moje kariéra?

Programování je velmi široký pojem. Existuje jen málo programátorů, kteří ovládají všechny programovací jazyky a jsou ve všech stejně dobří. Při programování webů a webových aplikací jsou od vývojáře frontendu vyžadovány jiné dovednosti než od backend developera. Zkusme si jednoduše popsat, čím se frontend liší od backendu.

Frontend je spojený s vizuální podobou webových stránek. Je to část aplikace, kterou uživatel stránky vidí jako první. Hlavním úkolem frontendu je umožnit uživateli interakci s aplikací. To se také nazývá uživatelské rozhraní (user interface, zkráceně UI). UI zahrnuje zobrazování dat a vizualizace, úprava dat např. pomocí formulářů, vyhledávání apod. Frontend využívá nejrychleji se rozvíjející technologie a programovací jazyky. Frontend developer by měl mít alespoň základní estetické cítění.

Backend je mozkem aplikace a není vidět. Zpracovává data získaná frontendem a ukládá je do databáze. Tato data z databáze pak poskytuje frontendu k zobrazení. Při programování backendu budeš pracovat s databázemi (MySQL, PostgreSQL), budeš ověřovat, zda data z frontendu jsou správná, budeš vytvářet API (rozhraní pro komunikaci mezi frontendem a backendem) a vytvářet logiku aplikace (také nazývanou byznys logika). Ta popisuje, co přesně se má s daty stát, jakým způsobem a za jakých podmínek je servírovat frontendu. Backend může být také zodpovědný za integraci dat z dalších datových zdrojů, např. počasí, aktuální kurzy měn apod.

„ Frontend“ a „backend“ používají různé programovací jazyky, proto je dobré si při výběru prvního jazyka zvážit, co je pro tebe vhodnější. ‚‚Samozřejmě, že když zvládneš první jazyk, bude mnohem snazší učit se další jazyky. Ale pokud chceš začít rychle, začni s tím, pro co máš nejlepší předpoklady.” říká Jacek Tchórzewski, spoluzakladatel a lektor IT školy Coders Lab.

Chceš-li vědět, co je pro tebe nejvhodnější programovací jazyk, udělej si náš talentový test.

Které programovací jazyky budou nejvíce frčet v budoucnu?

Na světě existuje zhruba 9 000 programovacích jazyků. Většina z nich se nikdy nedostala do širšího povědomí veřejnosti. Technologie se vyvíjejí takovým tempem, že nelze předpovědět, které jazyky budou nejoblíbenější za pět nebo deset let. Dá se říci, že kterýkoliv dnes oblíbený jazyk (JavaScript, Python, Java) bude stále populární i za 10 let. Pravděpodobně vzniknou také nové jazyky. Vyplatí se sledovat počínání obřích technologických společností, jako je Google, Apple nebo Microsoft, protože právě ony určují nové trendy a formují trh.

Útěchou by ti mohlo být, že většina jazyků je vytvořena podle jedné ze dvou základních myšlenek: funkční nebo objektové. Poznávání dalších jazyků založených na stejném systému nevyžaduje učení od nuly. Základní myšlenky a postupy bývají podobné.

První zaměstnání. Jak ho získat?

Zaměstnavatelé, kteří hledají zaměstnance, věnují pozornost řadě dovedností. Musíš prokázat schopnost samostatně hledat odpovědi na programátorské problémy a touhu po dalším rozvoji.

‚‚I zkušení weboví vývojáři si musí rozšiřovat kvalifikaci, aby udrželi krok s neustále se měnícím technologickým trhem. Mladý webový vývojář by se neměl nechat odradit překážkami, na které bude narážet.” říká Agata Malec, lektorka polské pobočky Coders Lab.

Nejlepším způsobem, jak prezentovat své schopnosti jako junior, je portfolio dosud realizovaných projektů. Nemusí to být nic složitého. Důležité je, aby projekty byly realizovány s využitím technologií, které používá firma, do níž se hlásíme. Každý projekt by měl řešit nějaký problém a být funkční. Příkladem může být webová stránka, blog nebo jednoduchá aplikace, kterou sám vytvoříš.

Mezi tzv. soft skills (měkké dovednosti), na které zaměstnavatelé dbají, patří ochota pracovat v týmu, komunikační dovednosti, schopnost podávat výkon pod časovým tlakem, znalost technického žargonu apod.

Firmy si vybírej podle toho, jaké technologie využívají. Každá firma zpravidla používá konkrétní okruh technologií, např. .NET, Java, Python nebo PHP. Je to proto, že jejich projekty nebo produkt, na kterém pracují, právě tyto technologie využívají. Tomu odpovídají vývojové nástroje, infrastruktura i znalosti vývojářů.

Jako junior budeš mít v mnoha firmách k ruce mentora, někdy nazývaného ‚‚buddy”. Ten bude kontrolovat tvoji práci, pomůže ti, když budeš potřebovat, nebo ti poradí, jak elegantněji řešit konkrétní problém a lépe strukturovat kód.